Statutární město Kladno - Oficiální web      

Zámek - Zádušní ul.

Původně tvrz, označována jako Hořejší, z které se do dnešních dnů zachovalo gotické sklepení. V 60. letech 16. století na tomto místě byla vystavěna trojkřídlá patrová stavba v renesančním slohu, přestavěná v letech 1738-40 K. I. Dientzenhoferem do dnešní jednopatrové barokní podoby. V západním křídle se nachází zámecká kaple sv. Vavřince s freskovou výzdobou od J. K. Koláře, která slouží k pořádání mší a svatebních obřadů. Zámek je zrekonstruován a sídlí v něm Zámecká galerie města a pobočka Městské knihovny Kladno. K objektu přiléhá zrekonstruovaná zámecká zahrada s medvědáriem.

---

Radnice - nám. Starosty Pavla

Vystavěná v letech 1897-1898 v novorenesančním slohu podle projektu Jana Vejrycha, ozdobená sochou rytíře od Antonína Poppa. Výzdoba průčelí pochází od Adolfa Liebschera, rovněž obřadní síň je zdobena triptychem tohoto autora, znázorňující alegorii hornictví a hutnictví. Radnice je nyní sídlem orgánů Statutárního města Kladna a Magistrátu města Kladna.

---

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - nám. Starosty Pavla

Původně se zde nacházela stavba gotického kostela z 50. let 14. století. Po několika přestavbách byla v letech 1897-1899 vystavěna trojlodní novorománská bazilika s věží podle projektu Ludvíka Láblera. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 6. června 1900.

---

Budova arciděkanství - nám. Starosty Pavla

První zmínka se váže k roku 1352, v roce 1588 postavena nová fara Ctiborem Tiburcím. Dnešní podoba budovy s mansardovou střechou vznikla přestavbou původní fary a přilehlé školy v letech 1804-1807 a adaptací v roce 1885. Fara byla v roce 1900, po dostavění kladenského kostela Nanebevzetí Panny Marie, povýšena na děkanství a v roce 1937 na arciděkanství.

---

Mariánské sousoší - nám. Starosty Pavla

Téměř deset metrů vysoké pozdně barokní dílo sochaře J. Hiernla postavené podle návrhu K . I. Dientzenhofera z let 1739-41 pod patronací břevnovského opata Benno Löbla. Nachází se na místě, kde původně stával pranýř.

---

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého - ul. T. G. Masaryka

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého byla postavena na hlavním kladenském náměstí v roce 1706 jako jeden z dokladů nepomucenské úcty ještě před jeho oficiálním svatořečením. Za benediktinského opata Benno Löbla byla kašna nejprve přenesena na Královskou třídu (dnes u. T. G. Masaryka) a poté přesunuta na roh Poděbradovy ulice. V předvečer svátku M. Jana Husa 5. července 1919 zástup mladíků tuto sochu svrhl a rozbil ji. Její zbytky ležely až do roku 1968 na zahradě děkanství, kdy byla z iniciativy občanů Velké Dobré restaurována a umístěna u doberské kaple. Podle tohoto originálu byla kladenskou radnicí zhotovena kopie, která zdobí novou kašnu, vytvořenou podle návrhů sochařů Zdeňka Maniny a Vojtěcha Malaníka a architekta Petra Šulce. Kašna se sochou byla vysvěcena 15. května 2003.

---

Kaple sv. Floriána - ul. T. G. Masaryka

Původně zde stával lazaret pro chudé panské služebníky, který byl založen v roce 1610. Zajímavě koncipovaná stavba postavená v barokním slohu dle návrhu K.I. Dientzenhofera, jejíž půdorys tvoří kružnice, do níž je vepsán čtverec. Architektem navržený objekt má v půdorysu kříž se středem ohraničeným osmihranným prostorem pod kopulí.Ta má průměr 8,9 m a je zaklenutá ve výšce 16,2 m. Základní kámen kaple byl položen roku 1751, stavba dokončena a slavnostně vysvěcena až roku 1872.

---

Budova bývalé první kladenské školy - ul. T. G. Masaryka

Se stavbou se započalo v roce 1861 v místě nedaleko Kaple sv. Floriána. Deseti třídní budovu vystavěl unhošťský stavitel Josef Langer. Tato původní budova byla v letech 1874 a 1877 rozšiřována, ale již v roce 1871 došlo k položení základního kamene k další škole na druhé straně Floriánské kaple. Nyní sídlo vysoké školy (starší budova), střední a vyšší školy (novější školský objekt).

---

BUDOVA BÝVALÉ LÉKÁRNY U ČESKÉ KORUNY - ul. T. G. Masaryka

Založena roku 1884, přestavena do novorenesanční podoby v roce 1891 podle projektu Václava Krotkého, zdobená bohatou sgrafitovou výzdobou od J. Bosáčka podle návrhu Mikoláše Alše.

---

Státní okresní archiv - ul. plk. Stříbrného

Na místě dnešní budovy stál původní patrový objekt nejstarší radnice čtvercového půdorysu. Kladenští radní v jeho prostorách zasedali do roku 1877. Poté se stala majetkem Občanské záložny, prošla řadou stavebních úprav, např. roku 1887 byla zvýšení o druhé poschodí a hodinovou věž. Dnešní vzhled domu je z doby pozdější kolem roku 1910.

---

Bývalá židovská synagoga - ul. plk. Stříbrného

Novorenesanční stavba z roku 1884 postavena pražským stavitelem E. Brandtem na místě původního židovského domu. Objekt má obdélníkový půdorys se segmentově vystupující apsidou. Západní průčelí je zdobeno černými mramorovými deskami se zlatými nápisy Starozákonného Desatera. V interiéru najdeme kopii Bílkova Ukřižovaného, jehož originál je ve svatovítské katedrále v Praze. Dnes sídlo Husova sboru církve československé husitské.

---

Dělnický dům - nám. Svobody

Vznikl v roce 1907 spojením a přestavbou tří budov. Jádro tvoří bývalý hotel Český dvůr, který byl postaven v roce 1898. Dělnický dům sloužil jako sídlo sociálně demokratické strany od roku 1907, v roce 1989 jí byl navrácen.

---

Vila Libochvíle - Váňova ul.

Stavba s neorománskými prvky z roku 1900 podle projektu Václava Krotkého. Původně sloužil jako profesorský penzionát. Nyní sídlo advokátní kanceláře.

---

Reálné gymnázium - nám. E. Beneše

Secesní stavba z let 1903-1905, realizovaná podle projektu Aloise Dryáka. V její kapli byly před transportem do koncentračních táborů internovány ženy a děti z nacisty vypálené obce Lidice u Kladna. I nadále sídlo gymnázia.

---

MĚSTSKÉ DivadlO KLADNo - ul. Divadelní

Dílo autora Emila Hraběte, vyzdobené podle návrhu architekta J. Rösslera bylo vybudováno v letech 1911-1912 v pozdně secesním stylu, ovlivněném kotěrovskými zásadami tzv. nové moderny. Slavnostní otevření proběhlo v květnu 1912 divadelní hrou od H. Udena, což byl pseudonym kladenského starosty MUDr. J. Hrušky. Je stále sídlem první kladenské i středočeské činoherní scény.

---

Okresní dům - ul. Gen. Klapálka

Pozdně secesní budova podle návrhu architektů Josefa Maříka a Karla Šidlíka z let 1909-1911 s prvky české moderny. Od roku 1954 sídlo Středočeské vědecké knihovny.

---

Poldihaus - Příční ul.

Dům hostů (Poldihaus), jednoduchá, účelně elegantní a stylová stavba s jednotným vnitřním funkčním vybavením z r. 1903 od významného vídeňského architekta Josefa Hoffmanna, jež v oblasti vývoje architektury předběhla dobu svého vzniku. Je řazena mezi nejcennější památky Kladna.

---

Budova bývalého Okresního hejtmanství - ul. Dukelských hrdinů

Jedná se o spojený komplex tří domů, kdy pro potřeby okresního hejtmanství byla v letech 1893-94 vybudována nárožní část. Novostavba plynule navázala na již stojící četnická kasárna. Dnes mimo jiné sídlo úřadu práce.

---

Bachrovna - Huťská ul.

Původně soukromá vila postavená v letech 1850-54 v duchu anglického novoromantismu. Na přelomu 50. a 60. let 19. století odkoupila objekt Vojtěšská huť, z tohoto období se zachovalo označení "Panský dům".

---

Kostel sv. Václava - Vašíčkova ul. v Kladně-Rozdělově

Jednolodní kostel z let 1925-27, portál s figurální výzdobou od L. Vocelky.

---

Kostel Narození sv. Jana Křtitele - Kladno-Dubí

Původně gotická stavba připomínána poprvé v roce 1352, roku 1526 upravena a v roce 1861 přestavěna do dnešní podoby s novogotickou zvonicí. Jednoduchá stavba obsahuje středověké kněžiště. Nacházela se v blízkosti zaniklé vsi Újezdec. Dnes se ke kostelu pořádají pravidelné svatojánské poutě.

---

Kostel sv. Mikuláše - Dvorská ul. v Kladně-Vrapicích

Původně románská rotunda z počátku 13. století, přestavěná kolem roku 1400 v gotickém slohu. Naposledy podstatně rozšířena o západní část v roce 1858. Umělecky cenné barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři.

---

Pozn.: Obrázky na této stránce lze zvětšit kliknutím.